Den dvacátý - Ze Siem Reapu do Battambangu

27. prosince 2016 v 17:58 |  Thajsko, Kambodža 2016/2017
Před dvěma dny jsme v cestovni agentuře zakoupili cestu lodí ze Siem Reapu do Battambangu za 46 USD (v hotelu chtěli 60 USD - vydřiduši!). Ráno nás měl v 6:30 hod vyzvednout minibus. V 7:20 hod přijela tuktukářka, narvala nás tři i s báglama do tuktuku a odvezla nás k minibusu. Byl trochu větší než obvykle, nicméně 36 lidí bylo spíše na standardní autobus. Našlapali nás do něj patnáct, včetně bagáže pro všechny a odvezli do přístavu. Co na tom, že loď měla vyjíždět v 7:00 hodin! Když dorazil zbytek pasažérů a nalodil se, zaburácel motor a loď se dala v devět hodin konečně do pohybu. Cca po 100 metrech se lodník rozhodl, že nabere zásobu nafty a opět přistál.
Po dobu nakládání barelů s naftou, se snažil se svým pomocníkem opravit houkačku. I to se podařilo a tak jsme vypluli. V lodi se nás plavilo 36. Všichni jsme seděli celkem pohodlně, jen jsme přemýšleli, jak se všichni podělíme o dvě záchranné vesty v případě ztroskotání. Protože jsme je měli na dosah my dva, Freďák vymyslel, že jednu nechá pro mě a druhou vydraží nejmíň za deset tisíc dolarů. On vestu přece nepotřebuje, všichni vědí, že je nepotopitelnej.
A to jsme pořád netušili, co nás vlastně čeká.
Cesta přes největší jezero jihovýchodní Asie Tonlé Sap byla klidná a po nějaké době trochu nudná. Když nevidíte břehy, připadáte se jako na moři. Potom jsme vpluli do řeky Sangker a po ní jsme měli dorazit az do Battambangu.
Na obou březích jsme pozorovali domky na pontonech a na kůlech a život na řece.
Přibírali jsme další domorodce, ve vesnicích se vykládala pošta, nakládaly balíky. Bylo fajn pozorovat cvrkot.
Pak se řeka zúžila, začala se klikatit a břehy byly zarostlé lotosovými listy a křovím.
Občas jsme koupili větvemi přes ústa, když jsme nestačili včas uhnout.
Potom začalo zlobit čerpadlo a opravovalo se. Pak se kořeny namotaly na lodní šroub a to už musel do vody i lodník, to už pomocník sám opravu nezvládal. A opravovalo se dlouho...hodně dlouho. Už jsme se viděli, jak trávíme noc na lodi. Ale podařilo se a chlapi sklidili potlesk.
vahadla s rybářskými sítěmi
Další část plavby loď celou cestu houkala, abychom nepotopili některou z loděk na řece.
Pomocnik stál na přídi, ukazoval volnou vodu a občas pomáhal bidlem držet směr. I tak jsme jednou skončili v křoví u břehu. Smekáme před uměním lodníka, který dokázal proplout neskutečně se klikatícím úzkým korytem řeky s dlouhou lodí. Cesta nám trvala dlouhých osm hodin. A pak jsme se dostali zpet do civilizace.
Tohle byl pro naše cestovatelské dušičky zatím zážitek nejsilnější a nejnebezpečnější za celé naše toulání.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ještěrka Ještěrka | 27. prosince 2016 v 18:06 | Reagovat

Jarine, vcera jsi neuhodl. Cesta do Phnompenhu pry neni tak zajímavá, protože vede stredem Tonlé Sap. Lonely Planet doporučuje cestu do Battambangu jako "nejmalebnější říční výlet v zemi". Fakt jsme si to užili!

2 Jarin Jarin | 27. prosince 2016 v 18:17 | Reagovat

Vsak ja nepsal Phnom Penh, ale Tonle Sap 😉

3 Ještěrka Ještěrka | 28. prosince 2016 v 1:53 | Reagovat

Ale jako cíl jsi tipoval Phnompenh a my jsme zatím úplně jinde...prohrál, prohrál! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama